Radon


Co je radon a jak vzniká?

Radon se řadí mezi radioaktivní inertní plyny vznikající radioaktivní přeměnou uranu U238 na radium Ra226 a dále na radon Rn222. Je tedy součástí přirozené rozpadové řady, začínající uranem a končící olovem. To znamená, že každý uranový atom získává v průběhu svého “života” postupně vlastnosti různých kovů (např. polonium, olovo apod.) a část “života prožije” jako plynný atom radonu.

V této podobě se však nikdy nevyskytuje příliš dlouho, neboť poločas rozpadu radonu je asi 3,8 dne. Ještě ve vzduchu se mění v další členy rozpadové řady v atomy polonia Po, bizmutu Bi a olova Pb, nazývané též dceřiné produkty radonu.


Zdroje radonu

Přirozeným zdrojem radonu je geologické podloží, ve kterém se vyskytuje uran. Je přítomen v horninách buď v samostatných uranových minerálech (uraninit apod.) nebo v tzv. horninotvorných minerálech tvořících základní hmotu hornin (např. slída v žulách apod.). Různé horniny obsahují různá množství uranu a jsou tedy schopny uvolňovat různé množství radonu. Riziko, které představují, však nezávisí jen na množství uvolňovaného radonu, ale i na dalších geologických jevech např. zlomech. Po uvolnění z horniny postupuje radon po zlomech nebo po rozvětralých partiích hornin směrem k povrchu a pak se dále rozptyluje do vzduchu. Dá se říci, že neexistuje na zemském povrchu místo, kde by radon nebyl.


Množství radonu

Množství radonu, resp. jeho objemová aktivita, se měří v Bequerelech na metr krychlový - Bq/m3, což značí počet radioaktivních přeměn za 1 sekundu v 1 metru krychlovém vzduchu, např. hodnota 30 Bq/m3 znamená, že během 1 vteřiny dojde v 1 m3. vzduchu ke třiceti radioaktivním přeměnám mateřského prvku (např. radonu) na dceřinné produkty (polonium…). Průměrná objemová aktivita radonu v přízemní vrstvě vzduchu odpovídá asi 3 Bq/m3., přičemž tato hodnota kolísá místně (nad oceány 0,1 Bq/m3., nad pevninou 1,5 až 10 Bq/m3. apod.) i časově (den, noc, roční období apod.). Obecně platí, že v uzavřených prostorách může být objemová aktivita i několikanásobně vyšší.

Česká republika patří k zemím s nejvyšší koncentrací radonu v bytech v Evropě. Průměrná hodnota ekvivalentní objemové aktivity radonu u nás sahá k 60 Bq/m3. Směrná hodnota byla určena na 200 Bq/m3.. Asi 2 – 3 % bytů u nás vykazuje hodnotu vyšší než směrná.


Účinky na zdraví

Radon je inertní plyn a do organismu se dostává zejména vdechováním. Jeho malé atomy snadno pronikají až do plicních sklípků, kde mohou být rozpouštěny v krvi a rozváděny po celém těle. Radon se však neakumuluje (nehromadí) v žádném orgánu a sám o sobě není škodlivý. Ohrožení zdraví má původ v dceřinných produktech, tzn. v produktech rozpadu radonu, např. Po 218 nebo Po 214, které se v pokojovém vzduchu usazují na prachových částečkách. Takto vdechnuté jsou zachyceny řasinkovým epitelem plic a hromadí se zde. Protože mají dceřinné produkty krátký poločas rozpadu, rozpadají se z větší části v plicích. Přitom vyzařují vysoce energetické záření alfa. Dlouhodobější ozařování epitelu plicní tkáně může vést k rakovinnému bujení. Nepřímým zdravotním účinkem radonu je i radiofobie – nezdůvodněný nebo málo odůvodněný strach z ozáření. Jeho příčinou je neinformovanost či nedostatečná znalost problému a může mít poměrně závažné psychické odezvy.